MŮRA - Needle Cathedral

17. září 2022 jsem navštívil první ročník Tones Od Decay a zjistil, že potřebuju taky někdy poslouchat death-doom metal. Takže vedle kapel jako INNUMERABLE FORMS a MORTIFERUM moje maličkost objevila českou skupinu MŮRA.

Podařilo se mně od Doomentia Records získat její druhé EP "Needle Cathedral", které je úžasné z toho důvodu, že dvanáctipalec obsahuje na straně B 4 roky starou prvotinu "Doom Invocations And Narcotic Rituals". Já však napíšu něco o třech aktuálních válech.

Záznam má vzestupnou trajektorii. To znamená, že titulní skladba spíše sází na plíživé tempo, zvuk a atmosféru, připomínající prostor katedrály z přebalu. Já si při poslechu podobného druhu hudby téměř vždy představuji hory, obry, síť kořenů, obrovské architektury a uvědomuji si svou vlastní malost a bezvýznamnost. Závěr songu zakončují skoro blackové útoky.  

Následující "Abysmal Putrefaction" má barevnější songwriting. Ať už šlo o kurva heavy riff, jenž kňučel à la píchlá sviňa či nuance "Freezing Moon" od MAYHEM, když struny cinkaly s lehkým zkreslením. Pořád se něco děje a mění. Nálada je opravdu mizerná a chroptící zpěvy zrovna lepší zítřky nepřivolávají. 

Velké finále se vydařilo. Snad i vidím na obzoru nějaké dupající chlupaté mamuty od ACID MAMMOTH, kterým se kolíbá chobot ze strany na stranu stylem kyvadla na hodinách. Skladba se nakonec zlomí. Za tvrdým zvukem bzučí jedna ze seker jak hnízdo nasraných divokých včel. Pocity podobné poslechu "Wolves Among The Ashes" od SVART CROWN. To není výtka, ale pochvala. MŮRA to totiž dělá po svém a se syrovým zvukem si hraje s pořádně hustě neklidnou atmosférou.