NAHUM - Old World Dead
Dostal jsem možnost poslechnout si album "Old World Dead" od NAHUM ještě před oficiálním vydáním. Protože Pětistřela se zpěvákem Pavlem slibovala pestrý materiál, byl důvod těšit se na poslech. Vše napsáno z prvního poslechu.
Fanoušci však nemusí mít strach, že by se z toho stal nějaký dream teátr. Záznam je nekompromisní jako vždy, jen je větší prostor pro častější změnu temp nebo našroubování nějakých překvápek. Právě mám za sebou čtvrtou skladbu, takže musím konstatovat, že finále "Through The Rotting and The Cremation" správně rozzářilo kraťoučké elektrizující sólíčko. Prvním větším hudebním překvapením je "Conspiracy Of Shadows", kde bicí sice letí, ale atmosféra připomíná některé vesmírné metaly nebo gotiky. NAHUM tím vlastně překračují nějaké své death-thrash mantinely bez toho, aby opus přestal být masakrem.
Ostravští na desce nešetří intry. Mě však úplně dostalo, když ona epická hudba byla použita přímo jako součást písně "Hatekiller". Tentokráte muzikanti vstoupili i na území symfonického metalu. Vzpomněl jsem si na Pražskou filharmonii a SEPTICFLESH z Řecka.
Skoro to vypadá, že "Old World Dead" je nejdelším albem NAHUM, protože nechtěli ošidit své fanoušky, ale zároveň chtěli vyzkoušet nové věci. Dokonce i vokál, který jsem kdysi v nějaké reportáži přirovnal k vetřelci dávnověku ze seriálu Hvězdná brána, je více variabilní – logicky, když jsou skladby více náladové viz. nejpomalejší skladba "Mantra".
Epický těžkotonážní nářez nabízí skladatelsky nejvyzrálejší album od NAHUM a vychází 5. prosince.